Složky

Hlavní složky

Jsou zvlášť vybrané anorganické látky v množství převyšujícím 5% hmotnosti všech použitých hlavních a doplňujících složek.

Portlandský slínek (K)

Portlandský slínek se vyrábí pálením nejméně do slinutí přesně připravené surovinové směsi, obsahující prvky obvykle vyjádřené jako
oxidy CaO, SiO2, Al2,O3, Fe2,O3 a malá množství jiných látek. Surovinová směs musí být homogenní.

Portlandský slínek je hydraulická látka, která se musí sestávat nejméně ze dvou třetin hmotnosti z křemičitanů vápenatých (trikalciumsilikát C₃S / Alit a dikalciumsilikát C₂S / Belit). Ve zbytku jsou pak obsaženy slínkové fáze obsahující hliník a železo a jiné sloučeniny (trikalciumaluminát C₃A tetrakalciumaluminátferitC₄AF).

Granulovaná vysokopecní struska (S)

Granulovaná vysokopecní struska vzniká rychlým ochlazením vhodně složené struskové taveniny vznikající při tavení železné rudy ve vysoké peci. Struska musí být nejméně ze dvou třetin hmotnosti sklovitá a při vhodné aktivaci musí vykazovat hydraulické vlastnosti. Granulovaná vysokopecní struska se musí sestávat nejméně ze dvou třetin hmotnosti z oxidu vápenatého (CaO), oxidu hořečnatého (MgO) a oxidu křemičitého (SiO₂). Zbytek obsahuje oxid hlinitý (Al₂O₃) a malá množství jiných sloučenin. Hmotnostní podíl(CaO + MgO) / (SiO₂) musí být větší než 1.

Pucolány (P, Q)

Pucolány jsou přírodní látky křemičité nebo křemičito-hlinité, popřípadě kombinace obou. Popílek a křemičitý úlet mají rovněž pucolánové vlastnosti, ale jsou uvedeny v samostatných článcích. Pucolány po smíchání s vodou samy netvrdnou, avšak jsou-li jemně semlety, reagují v přítomnosti vody za normální teploty s rozpuštěným hydroxidem vápenatým (Ca(OH)₂). a tvoří sloučeniny křemičitanů vápenatých a hlinitanů vápenatých, které jsou nositeli narůstající pevnosti. Tyto sloučeniny jsou podobné těm, které vznikají při tvrdnutí hydraulických látek. Pucolány obsahují v podstatě aktivní oxid křemičitý (SiO₂) a oxid hlinitý (Al₂O₃). Ve zbytku pak oxid železitý (Fe₂O₂) a jiné oxidy. Obsah aktivního oxidu křemičitého musí být nejméně 25% hmotnosti.

Přírodní pucolán (P)

Přírodní pucolány jsou obvykle látky vulkanického původu nebo sedimentární horniny vhodného chemického a mineralogického složení.

Přírodní kalcinované pucolány (Q)

Přírodní kalcinované pucolány jsou látky vulkanického původu, hlíny, břidlice nebo sedimentované horniny, aktivované tepelnou úpravou.

Popílky (V, W)

Popílek se získává elektrostatickým nebo mechanickým odlučováním prachových částic z kouřových plynů topenišť otápěných práškovým uhlím. Popílek získaný jiným způsobem nesmí být v cementech podle EN 197-1 použit. Popílek může být svou podstatou křemičitý nebo vápenatý. První má pucolánové vlastnosti, druhý může mít navíc hydraulické vlastnosti. Ztráta žíháním popílku, stanovená podle EN 196-2, avšak při době žíhání 1 hodinu, musí být v rozsahu hodnot uvedených níže:

a) 0 až 5 % hmotnosti
b) 2 až 7 % hmotnosti
c) 4 až 9 % hmotnosti

Horní hodnota rozsahu ztráty žíháním popílku použitého při výrobě cementu jako hlavní složky musí být uvedena na pytli a/nebo v průvodních obchodních dokladech.

Popílek se ztrátou žíháním do 7% nebo do 9% hmotnosti může být použit za předpokladu, že jsou splněny požadavky na trvanlivost, zejména na mrazuvzdornost a na slučitelnost s přísadami podle příslušných norem a/nebo předpisů pro beton nebo maltu v místě použití.

Křemičitý popílek (V)

Křemičitý popílek je jemný prášek převážně sestávající z kulových částic s pucolánovými vlastnostmi. Sestává zejména z aktivního oxidu křemičitého (SiO₂) a oxidu hlinitého (Al₂O₃). Ve zbytku je pak obsažen oxid železitý (Fe₂O₃), oxid vápenatý (CaO) a jiné sloučeniny.

Obsah aktivního CaO musí být nižší než 10% hmotnosti. Obsah volného CaO stanovený metodou uvedenou v EN 451-1 nesmí být vyšší než 1% hmotnosti. Popílek s obsahem volného CaO nad 1% hmotnosti, avšak méně než 2,5% hmotnosti může být rovněž použit za předpokladu, že jsou splněny požadavky na objemovou stálost nepřevyšující 10mm při zkoušení podle EN 196-3 se směsí 30% hmotnosti křemičitého popílku a 70% hmotnosti cementu CEM I, který odpovídá EN 197-1.

Obsah aktivního SiO₂ nesmí být menší než 25% hmotnosti.

Vápenatý popílek (W)

Vápenatý popílek je jemný prášek, který má hydraulické a/nebo pucolánové vlastnosti. Sestává zejména z aktivního oxidu vápenatého (CaO), aktivního oxidu křemičitého (SiO₂) a oxidu hlinitého(Al₂O₃). Ve zbytku je pak obsažen oxid železitý (Fe₂O₃) a jiné sloučeniny. Obsah aktivního CaO nesmí být menší než 10% hmotnosti.

Rozpínání při zkoušce objemové stálosti vápenatého popílku podle EN 196-3 nesmí být větší než 10mm s použitím směsi 30% hmotnosti vápenatého popílku semletého výše uvedeným způsobem a 70% hmotnosti cementu CEM I, který odpovídá EN 197-1.

Kalcinovaná břidlice (T)

Kalcinovaná břidlice, zejména kalcinovaná olejnatá břidlice, se vyrábí ve speciální peci při teplotě přibližně 800 °C. Podle složení přírodního materiálu a výrobního postupu obsahuje kalcinovaná břidlice slínkové fáze, zvláště dikalciumsilikát a monokalciumaluminát. Kalcinovanábřidlice má v jemně semletém stavu výrazné hydraulické vlastnosti jako portlandský cement a navíc má pucolánové vlastnosti. Vhodně semletá kalcinovaná břidlice musí mít při zkoušení podle EN
196-1 po 28 dnech pevnost v tlaku nejméně 25,0 MPa.

Rozpínání při zkoušce objemové stálosti kalcinované břidlice podle EN 196-3 nesmí být větší než 10mm s použitím směsi 30% hmotnosti semleté kalcinované břidlice a 70% hmotnosti cementu CEM I odpovídajícího EN 197-1.

Vápenec (L, LL)

Vápenec musí splňovat tyto požadavky:

1. obsah uhličitanu vápenatého (CaCO₃) vypočtený z obsahu oxidu vápenatého, musí být nejméně 75% hmotnosti
2. obsah jílovitého podílu, stanovený zkouškou methylenovou modří podle EN 933-9, nesmí být větší než 1,20 g/100 g
3. celkový obsah organického uhlíku (TOC) při zkoušení podle EN 13639 musí vyhovět těmto kritériím:

• LL: obsah TOC nesmí být větší než 0,20% hmotnosti
• L: obsah TOC nesmí být větší než 0,50% hmotnosti

Křemičitý úlet (D)

Křemičitý úlet vzniká při redukci křemene vysoké čistoty uhlím v elektrické obloukové peci při výrobě křemičitých nebo ferro-křemičitých slitin a sestává z velmi jemných, kulovitých částic obsahujících nejméně 85% hmotnosti amorfního oxidu křemičitého.
Křemičitý úlet musí splnit tyto požadavky:

1. ztráta žíháním nesmí být vyšší než 4% hmotnosti při stanovení podle EN 196-2, avšak při době žíhání 1 hodina
2. měrný povrch (BET) původního křemičitého úletu při zkoušení podle ISO 9277 musí být nejméně 15,0 m2/g.

Pro společné semílání se slínkem a síranem vápenatým může být použit křemičitý úlet v původním stavu nebo lisovaný nebo granulovaný (ovlhčený vodou).

Doplňující složky

Jsou zvlášť vybrané anorganické přírodní látky, anorganické látky pocházející z procesu výroby slínku nebo složky uvedené v ČSN EN 197-1, kap. 5.2, pokud nejsou v cementu použity jako složky hlavní. Množství doplňující složky nesmí převyšovat 5% hmotnosti všech použitých hlavních a doplňujících složek. Doplňující složky po vhodné úpravě nebo v důsledku své zrnitosti zlepšují fyzikální vlastnosti cementu (jako je zpracovatelnost nebo retence vody). Mohou být inertní nebo mohou mít slabě hydraulické, latentně hydraulické nebo pucolánové vlastnosti. V tom směru však na ně nejsou kladeny požadavky. Doplňující složky musí být řádně připraveny, tj. vybrány, homogenizovány, vysušeny a zdrobněny podle způsobu jejich úpravy nebo dodávání. Nesmí výrazněji zvyšovat spotřebu vody pro zpracování cementu, nesmí v žádném případě snižovat odolnost betonu nebo malty vůči poškození a nesmí snižovat ochranu výztuže vůči korozi.

Síran vápenatý

Se přidává k ostatním složkám cementu v průběhu jeho výroby za účelem úpravy tuhnutí.

Přísady

Jsou látky, které jsou přidávány pro usnadnění výroby nebo pro úpravu vlastností cementu. Celkové množství přísad nesmí překročit 1% hmotnosti cementu. Množství organických přísad nesmí překročit 0,5% hmotnosti cementu.