Látky, které po přidání během míchání čerstvého betonu vytváří uzavřené vzduchové póry, rovnoměrně rozložené v betonu. Jako účinný vzduch pro zajištění odolnosti betonu se uvažují póry o velikosti 0,01 až 0,3 mm, jejichž průměrná vzdálenost je co nejnižší, nejlépe méně než 0,2 mm. Objem a vlastnosti vzduchových pórů,
jejich velikost a rozložení jsou ovlivněny také těmito parametry složení a zpracování betonu:
■ druh a množství provzdušňovací přísady, ta se dávkuje jen ve velmi malém množství 0,05 až 0,5 % hmotnosti cementu a v čerstvém betonu se musí docílit provzdušnění cca 4–6 % objemu,
■ druh, jemnost mletí a množství cementu; čím jemnější cement a čím obsahuje více strusky, tím je třeba větší dávky přísady pro stejné množství vzduchových pórů,
■ vodní součinitel w, s jeho zvýšením se zvětšuje velikost pórů,
■ granulometrie kameniva, zvýšením podílu zrn 0,4–1 mm se zvyšuje obsah pórů i při stejné dávce přísady a stejné konzistenci,
■ potřebné množství pórů se snižuje se zvětšujícím se maximálním zrnem kameniva, dle ČSN EN 206-1 se požaduje provzdušnění min. 4%,
■ intenzivní vibrací se část pórů vytěsní,
■ pevnost betonu v tlaku klesá se stupněm provzdušnění asi o 5% na každé 1% provzdušnění, avšak nesmí klesnout pod 75% pevnosti referenčního betonu za 28 dní,
■ provzdušňovací přísada působí často plastifikačně, na 1% pórů se snižuje množství vody asi o 2% při stejné zpracovatelnosti.