KLASIFIKACE BETONU

Beton se dle ČSN EN 206-1 klasifikuje dle různých kritérií, a to podle:

■ klasifikace dle stupně vlivu prostředí,
■ klasifikace dle stupně konzistence,
■ klasifikace dle třídy pevnosti v tlaku,
■ klasifikace dle třídy objemové hmotnosti (pro lehký beton).

Klasifikace podle stupně vlivu prostředí

Za účelem stanovení životnosti betonu ve stavebních konstrukcích jsou vlivy na beton rozděleny do stupňů vlivů prostředí dle nebezpečí koroze betonu nebo výztuže následovně:

■ beton bez nebezpečí koroze nebo narušení X0,
■ nebezpečí koroze výztuže XC, XD, XS (chloridy z mořské vody, v ČR je nepravděpodobné),
■ nebezpečí koroze betonu XF, XA, XM.

Resortní předpis MD ČR ještě rozlišuje nebezpečí vzniku alkalicko-křemičité reakce XW.
Beton může být vystaven působení více než jednoho z uvedených vlivů. V tom případě se vliv prostředí vyjádří jako kombinace stupňů.

Bez nebezpečí koroze nebo narušení XO

Platí pro nevyztužené betonové konstrukce (bez zabudovaných kovových vložek) a beton bez vlivu vnějšího prostředí (například velmi suché prostředí nebo beton s dostatečnou vnější ochranou).

Koroze vlivem karbonatace

Pokud beton obsahující výztuž nebo jiné zabudované kovové vložky je vystaven ovzduší a vlhkosti, pak se stupeň vlivu prostředí určuje následovně:

Koroze vlivem chloridů, ne však z mořské vody

Pokud beton s výztuží nebo s jinými zabudovanými kovovými vložkami přichází do styku s vodou obsahující chloridy, včetně rozmrazovacích solí, ze zdrojů jiných než z mořské vody, musí být vliv prostředí odstupňován následovně:

Koroze vlivem chloridů z mořské vody

Pokud beton s výztuží nebo s jinými zabudovanými kovovými vložkami přichází do styku s chloridy z mořské vody nebo slaným vzduchem z mořské vody, musí být vliv prostředí odstupňován následovně:

Koroze vlivem působení mrazu a rozmrazování s rozmrazovacími prostředky nebo bez nich

Pokud je mokrý beton vystaven značnému působení mrazu a rozmrazování (mrazovým cyklům), musí být vliv prostředí odstupňován následovně:

Koroze vlivem chemického působení

Pokud je beton vystaven chemickému působení rostlé zeminy a podzemní vody, musí být vliv prostředí odstupňován, jak je uvedeno dále.

Definice agresivního prostředí podle ČSN EN 206-1

Odstupňování chemického prostředí je založeno na přírodních půdách a spodních vodách při teplotě 5 °C až 25 °C s velmi malou rychlostí proudění vody blížící se nehybným podmínkám. Pro zařazení je určující nejagresivnější hodnota jednotlivých chemických charakteristik. Jsou-li dvě nebo více charakteristik stejného stupně, je nutno použít pro zařazení nejbližší vyšší stupeň, pokud se neprokáže, že to není nezbytné.

¹⁾ Jílovité zeminy s propustností menší než 10-5 m/s se řadí do nižšího stupně.
²⁾Zkušební metoda předepisuje vyluhování SO₄ ^II- pomocí kyseliny chlorovodíkové. Jestliže jsou k dispozici zkušenosti v místě užití betonu, lze alternativně užít vodní extrakci.
³⁾ Limit 3000 mg/kg se zmenší na 2000 mg/kg v případě nebezpečí hromadění síranových iontů v betonu v důsledku střídavého vysoušení a zvlhčování nebo kapilárního sání.
V případě, že je znám původ (voda/zemina) a rozsah agresivity prostředí (viz tabulka výše), lze pro návrh opatření k ochraně betonu použít následující
tabulku:

Doporučená opatření na primární ochranu betonu proti jeho korozi vlivem chemicky agresivního prostředí (XA1, XA2, XA3)

^a) Stupeň vlivu prostředí se určí podle tabulky 2 ČSN EN 206-1.
^b) Stupeň vlivu prostředí se zvýší zpravidla o jeden stupeň, když:

– teplota vody je vyšší než 25 °C, ale nižší než 50 °C
– předpokládaná provozní životnost je vyšší než 100 roků
– rychlost vody je vyšší než 2 m.s-1
– na konstrukci působí současně dvě nebo více chemických prostředí stejného stupně
a není provedena podrobnější analýza

^c) Stupeň vlivu prostředí se sníží o jeden stupeň, když je konstrukce uložena v jílovitých
zeminách s propustností menší než 10-5 m.s^-1.

^d)Přísady a příměsi musí splnit požadavky článku 5 ČSN EN 206-1.
^f) Síranovzdorný cement 1 – použití síranovzdorného cementu není nutné při použití uvedených příměsí anebo při použití cementu, který obsahuje alespoň 21% strusky, popílku nebo pucolánu a jehož obsah C₃A ve slínku nepřekročí 10 %.
^g) Síranovzdorný cement 2 – síranovzdorný cement podle ČSN 72 2103. Při obsahu SO4 do 1500 mg/l lze použít i cementy CEM III/B a CEM III/C a dále následující cementy v kombinaci s příměsí do betonu:

CEM I s obsahem C₃A ve slínku do 10 %, CEM II/A-S a CEM II/B-S s dostatečnou dávkou pucolánové příměsi (např. s alespoň 20 % popílku)
CEM III/A s alespoň 10 % popílku.

^h) Síranovzdorný cement 3 – síranovzdorný cement podle ČSN 72 2103

Koroze vlivem mechanického působení (obrus)

Pokud je beton vystaven pohyblivému mechanickému zatížení, musí být vliv prostředí odstupňován následovně:

Vyloučení alkalicko-křemičité reakce

Dle zvláštních předpisů pro beton používaný pro pozemní komunikace je vnější prostředí, které na beton působí, rozděleno do následujících stupňů vlhkosti:

Poznámka: Tyto definice stupňů vlhkosti prostředí jsou platné bez ohledu na kombinaci s dalšími možnými vlivy prostředí na beton (např. karbonatace, mrazové cykly, fyzikální působení posypových solí na beton, chemické působení posypových solí na ocel v betonu, chemické agresivní prostředí na beton).

Klasifikace podle konzistence

Pro klasifikaci betonu dle konzistence platí následující tabulky:

Klasifikace podle sednutí kužele

Klasifikace podle Vebe

Klasifikace podle zhutnitelnosti

Klasifikace podle rozlití

Poznámka: Klasifikace a provádění zkoušek vlastností čerstvého, samozhutnitelného betonu je řízena sadou norem ČSN EN 12350-8 až 12. Dalšími specifickými předpisy, které se zabývají vlastnostmi samozhutnitelných betonů, jsou kupř.:
■ Evropská směrnice pro samozhutnitelný beton – Specifikace, výroba a použití
■ TP 187 Samozhutnitelný beton pro mostní objekty pozemních komunikací (Technické podmínky MD).

Zkušební postup dle ČSN EN 12350-8

Pevnostní třídy betonu

Pokud se beton klasifikuje podle pevnosti v tlaku, platí následující tabulky. Pro klasifikaci se použije charakteristická pevnost v tlaku (f_ck,cyl) zjištěná na válcích o průměru 150mm a výšce 300mm ve stáří 28 dnů nebo charakteristická pevnost v tlaku (f_ck,cube) zjištěná na krychlích o hraně 150mm ve stáří 28 dnů.

Třídy pevnosti v tlaku obyčejného a těžkého betonu podle ČSN EN 206-1

^a) Vysokopevnostní beton.

Třídy pevnosti v tlaku lehkého betonu podle ČSN EN 206-1

^a) Vysokopevnostní beton.

Srovnání tříd pevnosti obyčejného betonu podle platných a dříve používaných norem

Klasifikace dle maximální velikosti zrna kameniva

Pro specifikaci betonu dle velikosti zrna kameniva se použije jmenovitá hodnota nejhrubší použité frakce kameniva (D_max) v betonu.

Třídy objemové hmotnosti

Použije-li se lehký beton dle tříd jeho objemové hmotnosti, pak platí následující tabulka:

Třídy dle objemové hmotnosti lehkého betonu podle ČSN EN 206-1 [kg.m^-3]