Cement je hydraulické pojivo t.j. jemně mletá anorganická látka, která po smíchání s vodou vytváří kaši, která tuhne a tvrdne v důsledku hydratačních reakcí a procesů. Po zatvrdnutí zachovává svoji pevnost a stálost také ve vodě.
Přehled platných norem o cementu.
| norma | obsah | druhy cementů | pevnostní třída | specifické vlastnosti. |
| ČSN EN 197-1 | cementy pro obecné použití včetně cementů s nízkým hydratačním teplem | CEM I až CEM V | 32,5 N/R 42,5 N/R 52,5 N/R | LH (<=270 J/g) |
| ČSN EN 197-4 | vysokopecní cement s nízkou počáteční pevností | CEM III | 32,5 L 42,5 L 52,5 L | LH (<= 270 J/g) |
| ČSN 72 2103 | síranovzdorný cement | CEM I CEM III | 32,5 N/R 42,5 N/R 52,5 N/R | SV (C3A<= 3,5) |
| ČSN EN 14216 | speciální cementy s velmi nízkým hydratačním teplem | VLH III VLH IV VLH V | 22,5 | <=220 J/g |
| ČSN EN 14647 | hlinitanový cement | CAC | 18 (6h) +40 (24h) | |
| ČSN EN 413-1 | cement pro zdění | MC | 5 12,5 a 12,5 X 22,5 X |